Lenka Konrádová byla v porevolučních letech studentkou Právnické fakulty UP, dnes je předsedkyní senátu Okresního soudu v Olomouci. Tolik v jednoduchém souvětí ke kariérnímu růstu jedné z absolventek olomoucké univerzity. V krátkém curriculu vitae je pak vhodné doplnit, že JUDr. Lenka Konrádová byla jmenována soudkyní Okresního soudu v Olomouci v roce 1999; v roce 2006 absolvovala stáž u Krajského soudu v Ostravě (odvolací senát specializovaný na dopravu), poté se vrátila k Okresnímu soudu v Olomouci, aby od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008 byla opět přidělena k výkonu soudcovské funkce ke Krajskému soudu v Ostravě (pobočka Olomouc). Soudkyně Krajského soudu v Ostravě s pobočkou v Olomouci je v současné době tím, co JUDr. L. Konrádovou z pracovního hlediska snad zajímá nejvíc - je jakousi další metou, již by ráda zdolala. Z následujícího rozhovoru se dá usuzovat, že tento cíl má už nadosah:

Odjakživa jsem se chtěla věnovat trestnímu právu, říká soudkyně Lenka Konrádová, absolventka olomouckých práv

Co pro vás v životě znamená úspěch, kariéra?

Každá výzva je pro mne jakýmsi impulzem - člověk dosáhne nějakého cíle a objeví se další, kterého by chtěl dosáhnout. Úspěch v pracovním životě je podle mne jedním z předpokladů spokojenosti v životě osobním. Ale kariéra jako taková není to nejdůležitější. Podstatné je, aby člověk dělal to, co ho baví, co má podle něj význam, a to nejen pro něj samého, ale i pro ostatní.

Na vaše studentská léta vzpomínáme zhruba dva měsíce poté, kdy jste složila doktorskou zkoušku. Její úspěšné absolutorium vás nyní opravňuje používat akademický titul JUDr. Co vám nyní ještě chybí k tomu, abyste se stala soudkyní Krajského soudu v Ostravě?

Výhledově tu možnost mám za předpokladu, že ukončím všechny své rozjednané záležitosti v senátu Okresního soudu v Olomouci.

Jen tak mimochodem: Okresní soud v Olomouci má devětadvacet soudkyň a deset soudců. To je, myslím, zajímavý nepoměr. Co si myslíte o výroku: Povolání soudce je pro ženu přitažlivější, lukrativnější než pro muže?

Nevnímám rozdíl v tom, zda je soudcem muž, nebo žena. A myslím, že vůbec nejde o to, zda je tato práce přitažlivější či lukrativnější pro muže nebo pro ženu. Je to především volba každého jedince. Já jsem začínala jako advokátní koncipientka v advokátní kanceláři, krátce po zahájení této praxe jsem absolvovala i výběrové řízení na funkci justičního čekatele a uspěla jsem. V té době jsem už měla konkrétní představu o tom, co chci v životě dělat - chtěla jsem se věnovat trestnímu právu a vykonávat funkci soudkyně.

Jste absolventkou oboru Právo Právnické fakulty UP z roku 1995. Studium jste začínala v Bratislavě. Proč právě tam?

Když jsem se v roce 1990 rozhodla podat přihlášku na práva, neměla jsem konkrétní představu, na kterou konkrétní právnickou fakultu ji podat. V Bratislavě, na Právnické fakultě Univerzity Komenského, tehdy studovala sestra mé spolužačky z gymnázia, a tak na základě jejích referencí jsem se odhodlala studovat právě tam. Postupem času jsem zjistila, že v Bratislavě studuje více českých posluchačů, zejména z Moravy. Důvodem pro pozdější přestup z Právnické fakulty UK Bratislava na Právnickou fakultu UP Olomouc bylo především rozdělení ČSFR. Po přestupu jsem navíc zjistila, že studium v rodném městě, v českém jazyce je pro mě jednodušší a příjemnější.

Jak dnes - po sedmnácti letech - vzpomínáte na studia v prostředí tehdy nově vzniklé fakulty? V období vašich studijních let ji vedl děkan doc. M. Liberda? Co vám UP dala?

Období studia na olomoucké Právnické fakultě bylo jedno z nejkrásnějších mého života. Velkým plusem byl mj. individuální přístup vyučujících. Byl umožněn tím, že v historicky prvním ročníku studia bylo pouhých 60 posluchačů. A na doc. M. Liberdu vzpomínám velmi ráda. Byl to člověk s lidským přístupem, jenž by za Právnickou fakultu snad i dýchal. Doc. M. Liberda byl u zrodu PF UP a měl ve všech směrech zájem na tom, aby se fakulta rozvíjela a byla schopna vychovávat kvalitní právníky. Myslím si, že v době mého studia působila na fakultě řada odborníků, osobností. Vzpomenu např. doc. J. Jelínka, CSc.

Jaké vlastnosti by měl mít student oboru Právo?

Měl by být sebevědomý, houževnatý, ale i pokorný a zdravě skromný. Měl by si jít za svým cílem a nenechat se odradit dílčími neúspěchy. A měl by mít představu o tom, čemu se chce po ukončení studia věnovat - tato představa se formuje v průběhu studia a ovlivňuje ji řada faktorů, mj. i osoba přednášejícího.

Co pro vás osobně bylo největší výzvou, když jste se rozhodla pro povolání soudkyně?

Především to, že svými rozhodnutími budu chránit práva a oprávněné zájmy ostatních, nalézat pravdu a spravedlnost.

A co je podle vás na práci soudce nejnáročnější?

Výkon funkce soudce na okresním soudě, tedy na soudě I. stupně, spočívá v práci s lidmi, a to s nejrůznějšími lidmi. To už samo o sobě napovídá, že se jedná o práci duševně velmi náročnou. Pokud jde o každodenní praxi, tak před nástupem stáže na krajském soudu byl každý lichý den podle data dnem jednacím. To v praxi znamená, že mám nařízena hlavní líčení, veřejná a neveřejná zasedání - v podstatě den trávím v jednací síni. Mimo jednací dny pak studuji spisy, nařizuji hlavní líčení, veřejná či neveřejná zasedání, v případě předvedení osob prostřednictvím Policie ČR vyřizuji i tyto věci. Soudce vykonává v pravidelných intervalech také týdenní vazební službu, v rámci které rozhoduje o návrzích státního zástupce na vzetí obviněných do vazby a o dalších návrzích, jakými jsou např. návrhy na vydání příkazu k domovní prohlídce, návrhy na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu atd. Soudce vyřizuje také vydané a realizované příkazy k zatčení. Dále jsou jeho prostřednictvím vyřizovány další návrhy, žádosti a podání učiněné osobami zúčastněnými na trestním řízení, jako např. žádosti o bezplatnou obhajobu, žádosti o odklad výkonu trestu, žádosti obviněných na propuštění z vazby na svobodu a další.

Po této odpovědi je otázka nasnadě: Jakým způsobem relaxujete od každodenního stresu?

Prostřednictvím sportu. Už několik let se aktivně věnuji tenisu, doplňkově pak v zimě lyžuji, v létě jezdím na kole a na kolečkových bruslích.

Jste členkou Soudcovské unie?

Ano, od roku 2000. Podle mého názoru je správné, aby se soudci sdružovali a společně hájili své zájmy. S ohledem na náročnost tohoto povolání a především na nedostatek času je dobré mít zastoupení v podobě Soudcovské unie.

Myslíte si, že české soudnictví má dostatek osobností? Jaká je podle vás současná autorita soudu?

Podle mého mínění autorita soudu klesá – je nutné ji dnes vynucovat různými zajišťovacími prostředky. Tento názor – možná neznějící až tak optimisticky - je podložen mou jedenáctiletou praxí na Okresním soudě v Olomouci. A ráda bych k tomuto ještě dodala, že podíl na této situaci má jak nastavený systém, chování politiků, tak i média, která ne vždy objektivně informují veřejnost.

Sledujete současné dění na Právnické fakultě? Co podle vašeho názoru PF UP chybí?

Ano, mám tu možnost sledovat současné dění na PF UP, a to prostřednictvím studentů, jimž vedu diplomové práce. Jako vedoucí diplomových prací působím na PF UP již čtvrtým rokem. Ročně vedu přibližně tři až čtyři diplomové práce. Podle mého názoru Právnické fakultě UP chybí jednota, společný cíl. Zeptejte se na to ale přímo studentů a pedagogů PF UP.

Nechcete v této souvislosti něco vzkázat na adresu PF UP nebo na adresu jejích studentů?

Spíše na adresu studentů, a nejedná se o vzkaz, ale přání: aby po úspěšném absolutoriu mohli vykonávat v oboru Právo práci, která je bude bavit a která bude přínosem pro naši společnost.

Ptala se M. Hronová, foto -map-